Rok extrémů
Ve vegetační sezóně se vyskytlo několik událostí, které měly dopad na výši výnosu zemědělských plodin, révy a ovocných kultur. Řeč je o vlivu počasí a s ním spojeném výskytu chorob a/nebo škůdců oslabených rostlin. Právě stresy abiotické i biotické povahy ovlivňují růst rostlin a následně i kvalitu produkce. Mohou mít i nepříznivý dopad na výnos plodiny, pokud dojde ke stresu v důležitých vývojových fázích
Podzim 2023 byl velmi teplý s nízkým úhrnem srážek zejména v září. Teplé počasí pokračovalo, zima 2023/24 byla nadprůměrně teplá a velmi bohatá na srážky. Byla to druhá nejteplejší zima po zimní sezóně 2006/07. Dle ČHMÚ čtyřměsíční období únor až květen, bylo nejteplejší od roku 1775, ale s ještě větším odstupem než klasické tříměsíční jaro březen až květen. Tento neobvyklý průběh povětrnostních podmínek zapříčinil mj. dřívější rašení révy na jižní Moravě. V období mezi 19. až 26. dubnem udeřily jarní mrazy a vlivem mínusových nočních teplot došlo k mrazovému poškození některých plodin a ovocných kultur a révy s různou intenzitou poškození. Květen byl obecně teplotně nadprůměrný a také srážkově nadnormální, ale s prostorově nerovnoměrným rozdělením srážek. Nejvíce srážek spadlo v poslední dekádě května. Teplé počasí pokračovalo i v červnu a srážkově opět prostorově nevyrovnané. Nejvíce srážek spadlo na Moravě a ve Slezsku, kde byly srážky silně nadnormální a koncem měsíce se přidaly i kroupy. Červenec byl srážkově normální s občasným výskytem krup, také velmi teplý. Dle ČHMÚ nejméně srážek v porovnání s normálem spadlo v krajích Zlínském (39 % normálu), Jihomoravském (55 % normálu), Moravskoslezském a Olomouckém (shodně 59 % normálu).
Mák jarní a ozimý
Mák ozimý na některých pozemcích vlivem nedostatku vláhy v září špatně vzcházel. Po zimě se opět, jak v loňském roce, vyskytly infekce pektinolytických bakterií. Začátkem března se v porostech začala šířit plíseň máku (Peronospora arborescens). Napadené rostlinky měly světlezelené listy a na rubu pouhým okem pozorovatelné světle šedé mycelium. Po poškození rostlin jarním mrazem se lokálně v máku ozimém, který se vyskytoval ve fázi BBCH 53 (poupě se odděluje od listové růžice) začátkem května zjistila bakterióza, která ničila květní pupeny. V druhé dekádě měsíce května se v porostech máku, který byl ve fázi BBCH 54 – 65 (poupě se sklání – plné kvetení) vyskytly první dospělci krytonosce makovicového (Neoglocianus maculaalba). Dále postupovala plíseň maková a vyskytla se jak primární (odumírání rostlin), tak sekundární infekce plísně.
Mák jarní začal vzcházet od půlky měsíce března. Po mrazech se klíčící rostlinky zbarvily téměř do fialova. Ze škůdců se nejdříve zjišťovaly výskyty brouků krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis), nebo jeho požerků, jehož larvy silně později poškozují kořenový systém. Při zjištěném výskytu je nutné aplikovat insekticidní ošetření. Po dubnových mrazech se v porostech, který se nacházel ve fázi 6 – 9 listů začala šířit plíseň máku (Peronospora arborescens) a mšice maková. Koncem měsíce května, kdy mák byl ve fázi počátek prodlužovacího růstu – květní pupen rozpoznatelný mezi listy (BBCH 30 – 51) začalo v porostech zjišťovat sekundární infekce plísně máku, proti které se opět zahájilo ošetření. Začátkem měsíce června první seté máky byly již v plném kvetení (BBCH 65) a v těchto porostech se silně vyskytoval krytonosec makovicový. Později seté porosty začínaly teprve nakvétat, navíc začaly první výskyty pleosporové skvrnitosti – helminthosporióza máku (Pleospora papaveracea) a kolonie mšic na rubu. Účinnost ochrany proti pleosporové skvrnitosti je nejvyšší v úplném začátku příznaků choroby.
Pro potlačení plísně makové je důležité zasáhnout na začátku příznaku, dobré zkušenosti jsou s aplikací několika málo mimokořenových hnojiv. Pro zlepšení účinku je vhodné přidat tzv. měkkého lepidla (pinolene) pro zamezení šíření spór patogena. Proti bakteriózám je možné zasáhnout aplikací mědi nebo lépe stříbra. Dále je důležité i mimokořenové hnojení mikroživinami (B, Mn, Zn) v malých dávkách, v opakovaných aplikacích ve fázi listové růžice, pylových tetrádách a před počátkem kvetení. Poslední fungicidní a insekticidní ošetření se většinou spojuje a směřuje se, když je ojediněle se vyskytující kvetoucí rostliny, max. 5 % rozkvetlých (před květem)navíc je možné přidat i pomocnou látku pinolene, pro zvýšení účinnosti aplikace. Proti krytonosci makovicovému se používá přípravek, který působí systémově, úč.l. acetamiprid.
Hořice bílá
V letošní sezóně byly pro plodinu zásadní vysoké výskyty brouků blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus) a housenic pilatky řepkové (Athalia rosae). Koncem května na jižní Moravě nalétly do poupat brouci blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus) a vyskytovali se ve vysokých počtech. Ti sežírali malá poupata nebo vyžírali jejich vnitřky. V porostech se vyskytovaly i housenice pilatky řepkové (Athalia rosae). Lokálně došlo k jejich přemnožení, až 9 housenic na rostlinu. Housenice jsou velmi žravé a svým žírem poškozují jak listy, tak i květenství. Docházelo až k holožírům. Porosty byly insekticidně ošetřeny látkami ze skupiny pyrethroidů nebo acetamipridem.
Závěr
Vzhledem k pokračujícímu trendu v omezování používání přípravků na ochranu rostlin, budou nabývat na významu určitá mimokořenová hnojiva a biostimulanty, které mají vedlejší účinky v omezování rozvoje chorob nebo škůdců v průběhu vegetace. Navíc vlivem zvyšujících rezistencí patogenů a škůdců k některým účinným látkám, je zapotřebí podporovat i tyto látky např. olejovými smáčedly, okyselovadly, výživou atd.
