Rok extrémů
Ve vegetační sezóně se vyskytlo několik událostí, které měly dopad na výši výnosu zemědělských plodin, révy a ovocných kultur. Řeč je o vlivu počasí a s ním spojeném výskytu chorob a/nebo škůdců oslabených rostlin. Právě stresy abiotické i biotické povahy ovlivňují růst rostlin a následně i kvalitu produkce. Mohou mít i nepříznivý dopad na výnos plodiny, pokud dojde ke stresu v důležitých vývojových fázích
Podzim 2023 byl velmi teplý s nízkým úhrnem srážek zejména v září. Teplé počasí pokračovalo, zima 2023/24 byla nadprůměrně teplá a velmi bohatá na srážky. Byla to druhá nejteplejší zima po zimní sezóně 2006/07. Dle ČHMÚ čtyřměsíční období únor až květen, bylo nejteplejší od roku 1775, ale s ještě větším odstupem než klasické tříměsíční jaro březen až květen. Tento neobvyklý průběh povětrnostních podmínek zapříčinil mj. dřívější rašení révy na jižní Moravě. V období mezi 19. až 26. dubnem udeřily jarní mrazy a vlivem mínusových nočních teplot došlo k mrazovému poškození některých plodin a ovocných kultur a révy s různou intenzitou poškození. Květen byl obecně teplotně nadprůměrný a také srážkově nadnormální, ale s prostorově nerovnoměrným rozdělením srážek. Nejvíce srážek spadlo v poslední dekádě května. Teplé počasí pokračovalo i v červnu a srážkově opět prostorově nevyrovnané. Nejvíce srážek spadlo na Moravě a ve Slezsku, kde byly srážky silně nadnormální a koncem měsíce se přidaly i kroupy. Červenec byl srážkově normální s občasným výskytem krup, také velmi teplý. Dle ČHMÚ nejméně srážek v porovnání s normálem spadlo v krajích Zlínském (39 % normálu), Jihomoravském (55 % normálu), Moravskoslezském a Olomouckém (shodně 59 % normálu).
Řepka ozimá
Celkově stav porostů řepky na podzim v roce 2023 byl horší než v roce 2022. Vlivem vysokého úhrnu srážek koncem měsíce srpna se na některých pozemcích vytvořil půdní škraloup. Naopak záři bylo srážkově silně podnormální. To byly důvody, že většina porostů byla vývojově velmi nevyrovnaná. Porosty se vyrovnávaly až později během vlhčích měsíců listopadu a prosince.
V době abiotického stresu z nedostatku vody není vhodné porost nutit k růstu, ale pouze doplňovat prvky, které jsou v nedostatku mimokořenovou výživou. Nejlepší účinek má aplikace až po odeznění stresových podmínek aminokyselinami s mikroprvky, cytokininovými deriváty, huminových látek, mimokořenově močovinou a jinými potřebnými látkami. Opatrně hlavně s aplikacemi regulátorů růstu v řepce. Na suchem stresované nebo silně nevyrovnané porosty je vhodnější použití dělených dávek regulátorů lépe fungicidního charakteru.
V porostech se vyskytovaly s různou intenzitou dřepčíci rodu Phyllotreta, tzv. malí dřepčíci. Nejškodlivěji se vyskytovali v teplých oblastech, kde rostliny vlivem nedostatku srážek stagnovaly v růstu. Na začátku září se v porostech začínali vyskytovat dospělci dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala). Okolo 20.9.2023 se začínaly vyskytovat samičky dřepčíka s vyzrálými vajíčky v dutině břišní. To je optimální doba pro insekticidní zásah. V průběhu září lokálně škodlivé výskyty housenek zápředníčeka polního (Plutella xylostella) a drobné kolonie různých druhů mšic. Na kořenech byly již patrné i požerky od larev květilky zelné (Delia radicum) a pozorované byly i miny v listových čepelích způsobené vrtalkou zelnou (Phytomyza rufipes). V tomto měsíci nalétavaly do porostu dospělci pilatky řepkové (Athalia rosae). Později od začátku měsíce října se lokálně v porostech silně vyskytovaly kolonie mšice broskvoňové (Myzus persicae). Do porostů se opět vjíždělo s insekticidní ochranou. V průběhu měsíce října lokálně v teplých oblastech nalétával krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Začátkem podzimu se začaly v některých lokalitách vyskytovat silné populace hraboše. Stav celorepublikově v prosinci vystoupal na 1 308 aktivních východů z nor/ha. Pro představu se jednalo o 4,3násobek aktuálního prahu škodlivosti. Ohrožené porosty se nacházely v krajích Jihomoravském, Olomouckém, Pardubickém, Zlínském a v jihovýchodním cípu Vysočiny. Na pozemcích s kalamitním výskytem mohli zemědělci aplikovat registrované rodenticidy ve zvýšené dávce do 10 kg na hektar při aplikaci do nor.
Zima 2023/24 byla bohatá na srážky s výraznými výkyvy teplot, což mělo vliv na zdravotní stav zemědělských plodin, z důvodu nedostatku vzduchu v půdě a/nebo holomrazů. Několik porostů bylo velmi poškozeno a kořenový systém infikován řadou houbových patogenů, tam byl výrazně snížen i výnos (Obr. 1). Na oslabený porost po zimě je vhodné aplikovat mimokořenové hnojivo s převahou fosforu, který je momentálně pro rostlinu nedostupný vlivem nízkých teplot půdy. Stručně je fosfor základem pro činnost energetických procesů a má významný vliv na podporu regenerace kořenového systému. V případě slabého kořenového systému je vhodné podpořit jeho růst i přidáním huminových látek nebo cytokininových prekurzorů/derivátů. Při nedostatku vzduchu v půdě je zajímavá i aplikace aktivovaného síranu hořečnatého. V 2. dekádě měsíce února vlivem teplého počasí došlo k nastartování vegetace a byly pozorovatelné první nové kořínky i u dalších plodin. Na řadě míst byla půda silně podmáčená a znemožňovala tak regenerační hnojení. Došlo i k prvním náletům krytonosce čtyřzubého do porostů, navíc začaly být aktivní i larvy dřepčíka olejkového, které pokračovaly v žíru. Samičky krytonosce čtyřzubého měly vytvořená vajíčka v dutině břišní již koncem měsíce února v porostech do 450 m n.m. a v půlce měsíce března ve vyšších nadmořských výškách. Opět tato doba, kdy lze nalézt samičky s vajíčky, je vhodná pro insekticidní zásah, který je nutné později zopakovat. Sledování samiček s vajíčky lze jednoduše rozdrcením brouků mezi prsty. Bílá drobná vajíčka lze pozorovat pouhým okem. Později v rostlinách byly značné výskyty larev krytonosců, které žírem poškozovaly stonky. Je důležité zdůraznit, že velmi výraznou roli v intenzitě účinku insekticidu má pH aplikační jíchy, je potřebné ji udržet okolo hodnoty 5,5 až 6,5, dále aby byly vhodné teploty pro aplikaci, a navíc škůdci by měli být aktivní.
Koncem měsíce března byla řepka ve fázi BBCH 50 – 57 (objevují se květní poupata – jednotlivá poupata na sekundárních květenství viditelná) a začaly nálety brouků blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus). Výskyty často překračovaly práh škodlivosti, způsobovaly značné škody poškozováním až likvidaci poupat. Vlivem výskytu brouků blýskáčka, rezistentních k většině účinných látek, je pro podporu insekticidního zásahu, vhodné přidat olejová smáčedla nebo pro podporu účinnosti lambda-cyhalothrinu přidat adjuvant piperonyl butoxid. Jedná se o látku, která inhibuje aktivitu enzymů (Cytochrom P450) v tělech rezistentních jedinců proti pyrethroidům, tudíž znemožňuje metabolické odbourávání pyrethroidní účinné látky a následně dochází i k úmrtí rezistentního brouka.
V období mezi 19. až 26. dubnem udeřily jarní mrazy a vlivem mínusových nočních teplot došlo k mrazovému poškození porostů řepky, které se vyskytovaly ve fázi kvetení. Zejména se jednalo o zežloutnutí části šešulí, které zastavily vývoj a později opadávaly (Obr. 2). Brouci krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) a larvy blýskáčků (které již téměř neškodí) se vyskytovaly běžně ve všech polích. Po mrazech nalétli dospělci bejlomorky kapustové (Dasineura brassicae) do porostů a začalo se i s fungicidním ošetřením proti bílé hnilobě řepky (Sclerotinia sclerotiorum).
V době zrání se v porostech vyskytovaly bílá hniloba řepky, fomové černání stonků řepky (Leptosphaeria maculans a L. biglobosa) a verticiliové vadnutí řepky (Verticilium longisporum). Tito patogeni způsobovali nouzové dozrávání rostlin, místy velmi rozsáhlé v porostu. Ojediněle se na šešulích vyskytla i plíseň brukvovitých (Hyaloperonospora parasitica) (Obr. 3), napadené pletivo bylo pokryté bílým povlakem mycelia. Dále téměř ve všech porostech se horní strana pletiva šešulí zbarvila do fialovočervena následkem intenzivního slunečního záření, které v této intenzitě neškodí. Koncem června lokálně kroupy poškodily porosty. Poškozené pletivo šešulí slouží jako vstupní brána pro houbové patogeny. Tyto porosty je vhodné ošetřit tzv. „zalepit“ měkkými lepidly s přídavkem výživy síry nebo mědi a křemíku pro jejich fungistatický efekt a pro regeneraci poutek jednotlivých semen v šešulích.
Závěr
Vzhledem k pokračujícímu trendu v omezování používání přípravků na ochranu rostlin, budou nabývat na významu určitá mimokořenová hnojiva a biostimulanty, které mají vedlejší účinky v omezování rozvoje chorob nebo škůdců v průběhu vegetace. Navíc vlivem zvyšujících rezistencí patogenů a škůdců k některým účinným látkám, je zapotřebí podporovat i tyto látky např. olejovými smáčedly, okyselovadly, výživou atd.
