Rok extrémů
Ve vegetační sezóně se vyskytlo několik událostí, které měly dopad na výši výnosu zemědělských plodin, révy a ovocných kultur. Řeč je o vlivu počasí a s ním spojeném výskytu chorob a/nebo škůdců oslabených rostlin. Právě stresy abiotické i biotické povahy ovlivňují růst rostlin a následně i kvalitu produkce. Mohou mít i nepříznivý dopad na výnos plodiny, pokud dojde ke stresu v důležitých vývojových fázích
Podzim 2023 byl velmi teplý s nízkým úhrnem srážek zejména v září. Teplé počasí pokračovalo, zima 2023/24 byla nadprůměrně teplá a velmi bohatá na srážky. Byla to druhá nejteplejší zima po zimní sezóně 2006/07. Dle ČHMÚ čtyřměsíční období únor až květen, bylo nejteplejší od roku 1775, ale s ještě větším odstupem než klasické tříměsíční jaro březen až květen. Tento neobvyklý průběh povětrnostních podmínek zapříčinil mj. dřívější rašení révy na jižní Moravě. V období mezi 19. až 26. dubnem udeřily jarní mrazy a vlivem mínusových nočních teplot došlo k mrazovému poškození některých plodin a ovocných kultur a révy s různou intenzitou poškození. Květen byl obecně teplotně nadprůměrný a také srážkově nadnormální, ale s prostorově nerovnoměrným rozdělením srážek. Nejvíce srážek spadlo v poslední dekádě května. Teplé počasí pokračovalo i v červnu a srážkově opět prostorově nevyrovnané. Nejvíce srážek spadlo na Moravě a ve Slezsku, kde byly srážky silně nadnormální a koncem měsíce se přidaly i kroupy. Červenec byl srážkově normální s občasným výskytem krup, také velmi teplý. Dle ČHMÚ nejméně srážek v porovnání s normálem spadlo v krajích Zlínském (39 % normálu), Jihomoravském (55 % normálu), Moravskoslezském a Olomouckém (shodně 59 % normálu).
Slunečnice
Jeden porost na Vyškovsku byl silně poškozen žírem, podle typických požerků se jednalo pravděpodobně o rod dlouháč (Tanymecus spp.) (Obr. 4). Pole bylo opět přeseté slunečnicí, ale znovu došlo k jeho poškození. Mírnější škody byly pozorované i na plevelných rostlinách, a i v sousedící kukuřici a v blízké sóji. Jedná se o nosatcovité brouky, kteří žírem poškozují řadu kulturních a plevelných plodin. Jsou to škůdci mladých, vzcházejících plodin. Mladé rostlinky sežírali celé, jinak je okus typicky od okrajů.
V druhé dekádě měsíce května byla slunečnice ve fázi 6 – 8 listů, v porostech se škodlivě vyskytovala mšice maková (Aphis fabae) a další mšice, které sáním způsobovaly deformace lisů. Porosty se insekticidně ošetřovali. Koncem června lokálně porosty poškodily kroupy. Tyty porosty je možné ošetřit stimulanty (aminokyseliny a jiné pomocné látky) pro podporu rychlejší regenerace.
V průběhu měsíce července se na mnoha porostech začaly objevovat silné příznaky infekcí různých patogenů. V rozsáhlých plochách dobře patrné nouzově dozrálé rostliny kolem dálnice D2. Na předčasném odumírání se podílely s různou intenzitou choroby: alternariová skvrnitost slunečnice (Alternaria spp.), bakterie (Obr. 5), černá stonková skvrnitost slunečnice (Phoma macdonaldii), bílá hniloba slunečnice (Sclerotinia sclerotiorum). Nejškodlivější choroba letošní sezóny byla popelavá hniloba slunečnice (Macrophomina phaseolina) (Obr.6), která infikuje suchem oslabené rostliny. Jedná se o výrazného polyfága. Na napadených částech tvoří mikrosklerocia, která v půdě mohou být životaschopná po dobu 2-15 let v závislosti na vlhkostních podmínkách půdy (Bokor, 2020). Houbě vyhovují vysoké teploty (30 – 35oC) s nízkou půdní vlhkosti (pod 60 %).). Z mikrosklerocií vyklíčí klíční vlákna, která pronikají do hostitele přes kořeny a uvnitř narušuje transport vody a živin.
Fungicidně byly porosty ošetřeny 1 až 2krát za vegetaci. Navíc je důležité i hnojení mimokořenově mikroživinami, plodina je náročná na bór, mangan a zinek. Tlak půdních patogenů je možné snížit biologickými přípravky, které se aplikují do nebo na půdu pro zvýšení její biologické činnosti. Právě mykoparazitickými houbami nebo bakteriemi je možné omezit nouzové dozrávání rostlin. Např. houby rodu Trichoderma produkují enzymy (chitinázy, β-1, 3 glukanázy), které inhibují růst patogena, dále na něm parazitují, zvyšují u rostlin obranyschopnost a je schopen konkurovat patogenu i v čerpání živin. Dalšími možnými mohou být např. Coniothyrium minitans, Bacillus spp., Pseudomonas spp. a jiní.
Závěr
Vzhledem k pokračujícímu trendu v omezování používání přípravků na ochranu rostlin, budou nabývat na významu určitá mimokořenová hnojiva a biostimulanty, které mají vedlejší účinky v omezování rozvoje chorob nebo škůdců v průběhu vegetace. Navíc vlivem zvyšujících rezistencí patogenů a škůdců k některým účinným látkám, je zapotřebí podporovat i tyto látky např. olejovými smáčedly, okyselovadly, výživou atd.
